WAPP — vývoj simulátoru a nástrojů kolem něj

WAPP začal jako moje vlastní práce na softwaru a hrách. Historická etapa od dubna 2015 do ledna 2021 zahrnovala tvorbu a provoz mobilních simulátorů metra jako veřejných produktů. Jde o období mé práce, nikoli o datum vydání jednotlivých her.

Produkty jsem vedl od prvotního nápadu přes implementaci hratelnosti, mobilní UI a ovládání, prostředí stanic a tras až po vydání na Google Play a následný provoz. Průběžný vývoj propojoval samotnou simulaci s tím, jak se hra ovládá a hraje na telefonu.

Subway Simulator Prague Metro byla vydaná hra pro Android na Google Play, vytvořená v Unity a C#. Řízení soupravy, mobilní ovládání, stanice, trasy a okolní prostředí tvořily jeden produkt: simulaci metra určenou k hraní na telefonu.

Historická herní ukázka níže zachycuje tento produkt v provozu, s pohledem z kabiny, prostředím stanice a ovládáním na obrazovce. Patří k dřívější vydané generaci.

Subway Simulator New York byla další vydaná hra se simulací metra pro Android na Google Play, rovněž vytvořená v Unity a C#. Propojovala simulaci a řízení soupravy s mobilním UI, ovládáním a tvorbou prostředí stanic a tras. Nadzemní trať na ukázce nabízí jiné prostředí než pražská podzemní stanice.

Aktivní vývoj dřívějších simulátorů později skončil. Mezi touto generací a návratem k tématu v roce 2026 byla pauza. Produkty na sebe navazují, jejich vývoj však po celou dobu nepřetržitě neprobíhal.

Subway Simulator: Prague je nová generace s obnoveným vývojem od roku 2026. Projekt je od té doby v aktivním vývoji a vzniká primárně pro mobily v Unity a C#. Zajišťuji produktové vedení, implementaci i tvorbu vývojových nástrojů.

Vrátil jsem se se zkušeností z vydání předchozích her a se systematičtějším přístupem k tvorbě obsahu. V této etapě řeším prostředí i způsob jeho tvorby jako jeden inženýrský problém. Opakující se infrastruktura potřebuje konfigurovatelné nástroje; assety zase vyžadují práci s geometrií, materiály a vizuálními úpravami. Současné generátory i práce s assety patří k této nové vývojové etapě.

Ruční stavba desítek kilometrů tunelů není rozumný pracovní postup. Tvary tunelů, koleje, kabely, držáky a další infrastruktura se opakují na dlouhých úsecích. Samostatné modelování a umisťování by znamenalo neustálé duplikování, opakované úpravy a více příležitostí k nekonzistentnímu výsledku.

Pozdější změna opakujícího se vzoru je nákladná, pokud je každý jeho výskyt vytvořen samostatně. Podstatná otázka proto zní: které vzory lze jednou vyjádřit pomocí parametrů a pravidel, a přitom zachovat prostor pro výjimky?

Současný generátor podporuje parametrické segmenty tunelů, hranaté i kulaté varianty a přechody mezi jejich tvary. Generované koleje a související infrastruktura zahrnují napájecí kolejnici; podle potřeby lze ručně nastavit odsazení začátku a konce.

Kabely se generují po segmentech, s variantami kabelů i jejich prověšení, držáky, jejich umístěním na příslušných hranicích a pravidly omezujícími opakování. Z opakujícího se vizuálního vzoru tak vzniká systém, který musí řešit i návaznost sousedních částí.

Nástroje umožňují rychlé iterace přímo v Unity. Práce s parametry pomáhá udržovat opakovanou stavbu konzistentní a současně zachovává kontrolu nad scénou. Při vývoji primárně pro mobily představuje společné zpracování větších generovaných úseků také příležitost k optimalizaci; nejde zde o tvrzení o dosaženém nárůstu výkonu.

Zvládnu dostatek 3D práce na to, abych si připravil assety, upravil geometrii a materiály a nemusel blokovat vývoj kvůli každé menší změně.

Jde o základní, praktickou práci s assety: dříve ve SketchUpu, nyní v Blenderu. Zahrnuje opravy geometrie, přípravu assetů, materiálů a textur. Při přípravě pomáhá vylepšování textur a zvýšení rozlišení s AI; podle potřeby následují drobné opravy v GIMPu.

Díky této schopnosti zůstávají menší úpravy assetů součástí vývojové iterace. Model stanice v Blenderu patří do stejného procesu jako generovaná infrastruktura a scéna v Unity.

AI pomáhá při současném rozdělování problémů, psaní kódu a implementaci; podle potřeby také při revizích a testování. Další využití má při vylepšování textur, zvýšení rozlišení a přípravě assetů.

Tato využití patří k současnému vývojovému postupu. Nepřisuzuji je historickým vydáním WAPP. Produktová rozhodnutí, chování nástrojů i výsledná scéna dál vyžadují inženýrské posouzení a iterace.

Tato práce potvrzuje tři praktické poznatky, které propojují produktovou odpovědnost se způsobem tvorby produktu.

• Opakující se vzory je vhodné formalizovat dříve, než se rozmnoží napříč scénou.
• Opakovaně použitelné nástroje potřebují výslovná pravidla pro hranice a prostor pro ruční kontrolu.
• Dostatečná vlastní práce s assety pomáhá propojit vizuální a technické iterace.